"कुहिरो" का संशोधनहरू बिचको अन्तर
Content deleted Content added
सा r2.5.4) (रोबोट ले परिवर्तन गर्दै: ckb:مژ |
सा Bot: Migrating 78 interwiki links, now provided by Wikidata on d:q37477 (translate me) |
||
पङ्क्ति ६: | पङ्क्ति ६: | ||
[[श्रेणी:मौसम]] |
[[श्रेणी:मौसम]] |
||
[[श्रेणी:पानीका रूपहरू]] |
[[श्रेणी:पानीका रूपहरू]] |
||
[[an:Boira baixa]] |
|||
[[ar:ضباب]] |
|||
[[ast:Borrina]] |
|||
[[az:Duman]] |
|||
[[bat-smg:Rūks]] |
|||
[[be:Туман]] |
|||
[[be-x-old:Туман]] |
|||
[[bg:Мъгла]] |
|||
[[bn:কুয়াশা]] |
|||
[[bs:Magla]] |
|||
[[ca:Boira]] |
|||
[[ckb:مژ]] |
|||
[[cs:Mlha]] |
|||
[[da:Tåge]] |
|||
[[de:Nebel]] |
|||
[[el:Ομίχλη]] |
|||
[[en:Fog]] |
|||
[[eo:Nebulo]] |
|||
[[es:Niebla]] |
|||
[[et:Udu]] |
|||
[[eu:Laino]] |
|||
[[fa:مه (ابر)]] |
|||
[[fi:Sumu]] |
|||
[[fr:Brouillard]] |
|||
[[fur:Fumate]] |
|||
[[fy:Dize]] |
|||
[[ga:Ceo]] |
|||
[[gv:Kay]] |
|||
[[he:ערפל]] |
|||
[[hi:कोहरा]] |
|||
[[hr:Magla]] |
|||
[[ht:Bouya]] |
|||
[[hu:Köd]] |
|||
[[id:Kabut]] |
|||
[[is:Þoka]] |
|||
[[it:Nebbia]] |
|||
[[ja:霧]] |
|||
[[jv:Pedhut]] |
|||
[[ka:ნისლი]] |
|||
[[kk:Тұман]] |
|||
[[ko:안개]] |
|||
[[ky:Туман]] |
|||
[[la:Nebula (meteorologia)]] |
|||
[[lmo:Scighera]] |
|||
[[lt:Rūkas]] |
|||
[[lv:Migla]] |
|||
[[mk:Магла]] |
|||
[[ms:Kabut]] |
|||
[[nl:Mist]] |
|||
[[nn:Tåke]] |
|||
[[no:Tåke]] |
|||
[[oc:Nèbla]] |
|||
[[pl:Mgła]] |
|||
[[pt:Nevoeiro]] |
|||
[[qu:Pacha phuyu]] |
|||
[[ro:Ceață]] |
|||
[[ru:Туман]] |
|||
[[sah:Туман]] |
|||
[[scn:Negghia]] |
|||
[[sh:Magla]] |
|||
[[simple:Fog]] |
|||
[[sk:Hmla]] |
|||
[[sl:Megla]] |
|||
[[sn:Bvungapfunga]] |
|||
[[sq:Mjegulla]] |
|||
[[sr:Магла]] |
|||
[[sv:Dimma]] |
|||
[[ta:மூடுபனி]] |
|||
[[th:หมอก]] |
|||
[[tl:Maulap na hamog]] |
|||
[[tr:Sis]] |
|||
[[tt:Томан]] |
|||
[[uk:Туман]] |
|||
[[uz:Tuman (tabiiy hodisa)]] |
|||
[[vec:Nebia]] |
|||
[[vi:Sương mù]] |
|||
[[zh:霧]] |
|||
[[zh-yue:霧]] |
१६:२८, ११ मार्च २०१३ जस्तै गरी पुनरावलोकन
जब बादल आकाशमा नउडी जमीनतिर लहसिन्छ त्यही अल्छी बादललाई हामी कुहिरो भन्दछौँ। रातमा जमीन सेलाएपछि बिहानीपख वायुको तापक्रम घट्दै गई वायुले आफ्नो गर्भभित्रका जलकण ओकलेर कुहिरो निर्माण गरिदिन्छ। अनि वायुले आफ्नो पारदर्शिता गुमाउँछ। हामी टाढाका वस्तु देख्न सक्तैनौँ। कुहिरो बाक्लो भयो भने त्यसलाई हुस्सु भन्दछौँ। अनि थोरै दूरीका वस्तु पनि स्पष्ट हुँदैनन्। पुसमाघतिर रातको तापक्रम अझ शीघ्रातिशीघ्र घट्न सक्छ। त्यस्तो स्थितिमा वायुमा रहेको वाफ कुहिरोमा परिणत हुन नपाउँदै जम्न थाल्छ र तुषारो बन्दछ।खुल्ला ठाउँ र चौरहरू चिनी छरेझैँ सेताम्य हुन्छन्। तर, वातावरण अधिक प्रदूषित छ भने तुषारो पर्न सक्दैन। कुहिरोले नै आफ्नो राज जमाउँछ।